Dopis dvanáctý z 30.9.2010
30.9.2010 čtvrtek
Slabostí většiny z Vás je málo sebekontroly a rozhazování. Kdo se tomu nepodává má vítězství na dosah ruky. Nejednejte ukvapeně ani se nenechte rozptylovat od daných situací
a úkolů, které máte dány osudem. Osudy druhých jsou spjaty s osudy vašimi, všichni celek – jednotnost velmi důležitá. Navazující souvislosti, kterým prozatím nerozumíte se jednoho dne
ukáží pro vás všechny v dobrém, tak se nevzpírejte, ale jednejte, jak má být.
Spousta má opět strach, nechcete přijímat své bytí ( osud ), ale nejde mít jen krásu, když jste již tolik zničili. Vše se může napravit i když některé věci již nebudou , mohou být zase jiné – novější pro vás, ale přírodě pomáhat.
Jste spolu v jednotě pak zázraky ucítíte. Nejste-li nebudete prožívat hezké dny, ale nejistotu.
Málo jídla, ale vy ještě nyní nechápete. Dělat více pak bude dosti pro všechny.
Zima je blízko a neumíte se vyhnout moci sněhu. Ještě přijde větší, více zimy, ale nyní ne tolik.
Jestliže je s Vámi místo Boha jiná láska, tak nezvítězíte. Srdce naplněná hněvem má chudý lid, bouřit bude – všude proti násilí, penězům, hladu, bídě, nespravedlnosti, jak jí cítí v té dané zemi a chvíli. Až poté přijde pohroma, která ochromí většinu a bohatstvím bude jiné než peníze. Pak i ti na vrcholu poznají co je spadnout z vrchu dolů na zem. A jestli není nejistota ještě zemí i pod zem se jich mnoho vydá.Vydržíte i tuto dobu, když se nebudete bát s rozumem, vašimi pocity (intuice říkáte) budete se řídit, pak jasné slunce se zklidní a dny se dají do pořádku.
Začátek je vždy nelehký, ale spousta z Vás má mnoho síly a bude vás čím dál více. Mám z Vás pocity, že nešťastní ve štěstí jste rádi. Vy si umíte udělat hezké životy, jen nechcete. Zaplétáte se s nelidskými skutky, s nenávistí , zlobou a pak divíte, že štěstí a láska vyhne vám.
Nechcete-li zlo – nedělejte jej nikdy. Nikdy se pak nedozvíte co je prostředkem ke spokojenosti. Je to jen žití? Nebo je něco i mimo moji realitu? Tolik otázek slyším! A kolik jste si jich již sami odpověděli , to nevidíte?! Já jsem. Ty jsi – všichni a to stačí , to důležité.
Život se mění podle lidí. Nechcete x nežijte! Chcete-li udělejte maximum ať je u Vás vidět.
Klaníte se penězům a nevyvíjíte úsilí ani dostatek činnosti, mnoho odpočinku každý si děláte a nejste stejně nikdy odpočatí. Lenost Vás svádí dohromady k sobě , no aspoň něco, že celek Váš vyrobí. Počítače zabíjí i mění svět, ale vy cítíte se dobře u nich – jste v celku. Ale v jakém celku? Musíte přemýšlet, kterým celkem chcete být s kterým budete každý souznit.
Souznění v celku potřebujete pro další vývoj a vývin druhu.
Jste hodně nad věcí a pak zapláčete. Je málo hodně pro vás? Stačí Vám ještě stále málo všeho? Musíte zklidnit životy, tempo, mamonářství, chutě a vzít za vděk málem, pak dost budete mít.
Čeho se bojíte? Proč se prověřujete navzájem? Co se dá vzít více než život? Nechápete se? Začněte již! Nejvyšší čas ke změnám. Přijdu brzy a uslyšíte znovu a znovu.